baryt

Minerál krystalizuje za středních a nízkých teplot, které často panují na hydrotermálních žilných ložiskách, ale jeho geneze může být spojena i se sedimentárním prostředím či s dutinami vulkanitů.

[editovat]Morfologie

Jeho narostlé krystaly bývají hojnoploché a mají proměnlivý vzhled. Nejčastěji jsou tlustě i tence tabulkovité, lupenité, vertikálně protažené („rakvičkovitého“ vzhledu - habitu). Hojné jsou jeho radiálně vějířovité, miskovité, ledvinité nebo stébelnaté, vláknité i zrnité agregáty, často tvoří i krápníky.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Lze rýpat měděným drátem (tvrdost 3 – 3,5), hustota 4,5 g/cm³, je křehký, štěpnost výborná podle {001} a dobrá podle {210}, lom má lasturnatý. Je velmi těžký a má nekovový vzhled.

Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutá, modrá, šedá, červená, hnědá. Průhledný, průsvitný až neprůhledný, vryp je bílý, lesk na krystalových plochách skelný, na štěpných plochách přechází do perleťového.

Chemické vlastnosti: Složení: Ba 58,84 %, S 13,74 %, O 27,42 %, příměsi Sr, Pb, Ca. Slabě rozpustný v H2SO4, před dmuchavkou praská, barví plamen na žlutozeleno.

Odrůdy barytu

stronciobaryt – vyšší obsah stroncia, chemický vzorec (Ba,Sr)SO4

hokutolit – vyšší obsah olova, chemický vzorec (Ba,Pb)SO4

[editovat]Získávání

Baryt se získává těžbou, vyskytuje se v hlubinných dolech často s fluoritem.

Využití

Zdroj barya, dále se využívá v papírnickém a gumárenském průmyslu jako plnivo, ve stavebnictví jako ochranná omítka proti rentgenovému záření (RTG), které baryt pohlcuje. Je také oblíben v pyrotechnice při výrobě ohňostrojů, jelikož barví plamen. Další využití nalézá např. v lékařství, při výrobě barev nebo ve sklářství. Baryt je důležitý prvek i pro těžařský průmysl, kde je minerál využíván k výplachům a těsnění vrtů.

Jen zřídka se používá jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony).

Naleziště

Hojný minerál.

Česko - Litice nad Orlicí, Harrachov, Pernarec, Příbram aj.

Slovensko - Rudňany, Banská Štiavnica, Rožňava aj.

USA

Německo

Anglie

a další.